Prohlášení Archivu bezpečnostních složek
Na základě informací, které se v poslední době často objevují ve veřejném prostoru v souvislosti s činností Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), případně Archivu bezpečnostních složek (ABS) se vedení Archivu rozhodlo pro následující sdělení.
V tisku se z určitých míst ozývá kritika upozorňující na nesystematičnost digitalizace a chaotické využívání těchto elektronických kopií. Právě převod archiválií uložených v ABS do elektronické podoby v souladu s ust. § 4 zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek tvoří hlavní pole spolupráce mezi Ústavem a Archivem. Plán systematické digitalizace vzniká každý rok po dohodě obou institucí a je zveřejněn na webových stránkách veřejně přístupných plánů práce na jednotlivé roky. K systematické digitalizaci jsou navrhovány badatelsky a úředně nejvyužívanější materiály. Elektronické kopie jsou včleňovány do přehledné struktury a následně snadno dohledatelné pro potřeby archivářů.
Hlavní agenda v oblasti digitalizace se týká naplňování zákona č. 262/2011 Sb. o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Tento proces byl zahájen koncem roku 2011 a do dnešní doby bylo zdigitalizováno více jak čtyři milióny stran k oboustranné spokojenosti institucí. Lze konstatovat, že bez takto nastavené spolupráce s ÚSTR by mohl být uvedený zákon naplňován jen stěží.
Archiv bezpečnostních složek se jednoznačně staví proti nepodloženým tvrzením, že digitální kopie archiválií nejsou zpřístupňovány badatelům, či dokonce, že je vytvářen jakýsi veřejnosti nepřístupný „paralelní archiv“. Pokud k archiválii v originální podobě (papír, mikrofiš) již existuje její elektronická kopie, dostává badatel ke studiu z důvodu ochrany archiválie dle ust. § 25 zákona č. 499/2004 Sb., či zjednodušení jejího přenosu právě tuto elektronickou kopii. Jak dokazují statistiky, počet elektronických kopií využívaných badateli ke studiu se každým rokem zvyšuje, u svazkové agendy se jedná řádově o desítky procent. Při zpřístupňování archivních materiálů postupuje Archiv v souladu s legislativou – zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, a zákonem č. 140/199 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. K přístupu k těmto archiváliím neexistuje žádná kategorizace badatelů. Kritika, že historikům a badatelům je odpíráno a znemožněno studium, je naprosto neoprávněná. Vedení archivu nebyl v posledních měsících podán žádný písemný podnět, který by bylo nutno řešit.
Současná účelová kritika vychází z neznalosti zákonných norem, což se odráží v časté záměně terminologických pojmů zpřístupňování a zveřejňování. Pilotní projekt elektronického archivu (EA) Ústavu a Archivu se týká částečně zveřejňování, ale především zpřístupňování archiválií a podle toho je také EA budován. Nicméně archiválie spravované ABS jsou mladšího data a drtivá většina z nich obsahuje osobní a citlivé údaje, proto je systém využíván v badatelnách (intranetová síť), kde po registraci a ověření může dostat badatel přístup do aplikace či se mu zpřístupní digitální kopie. Přes specifičnost archivního materiálu je na webových stránkách Ústavu a Archivu zveřejněno v projektu digitální studovny 4056 PDF souborů, což odpovídá počtu 51 300 stránek. V projektu archivních pomůcek (1945-1990) – 987 knih protokolů), což odpovídá 114 716 stránek a 1 223 173 záznamů v databázi. Tento projekt je analogický k projektů jiných archivů, jež zveřejňují matriky, pouze s tím rozdílem, že ABS a ÚSTR disponují přepisy záznamů a možností dohledávání konkrétních údajů.
Archiv bezpečnostních složek si je vědom i slabších míst ve výkonu své činnosti, nicméně některé současné výroky na jeho adresu nejsou podloženy skutečným stavem věcí, neopírají se o konkrétní příklady, pouze se schovávají za obecné pojmy (archiváři, historici, badatelé, nesystémovost, chaotičnost). Archiv věří, že do budoucna se jeho služby k badatelské obci budou i nadále zlepšovat.
Od svého vzniku se Archiv dlouhodobě potýkal s kritickou prostorovou situací. V současné době jsou archiválie uloženy ve 4 objektech. Přes veškerá jednání se dosud nepodařilo najít vhodný objekt nebo vybudovat provozně méně náročnou účelovou archivní budovu a soustředit archiválie pod jednou střechou. V roce 2011 se přestěhovala část archivních fondů z objektu Úřadu pro zahraniční styky a informace v Praze Kobylisích do jiných prostor Archivu. Během roku 2012 se postupně podařilo stabilizovat prostorovou situaci díky vnitřním úpravám objektů v Praze a v Kanicích, vypovědět ekonomicky nevýhodnou smlouvu o pronájmu dalšího objektu, za který se platilo ročně téměř 400 tisíc korun. Po předchozích jednáních s Ministerstvem obrany ČR rozhodla Vládní dislokační komise v červnu loňského roku o převodu nepotřebného majetku Ministerstva obrany v Praze 4 na Branickém náměstí do hospodaření ABS. V současné době probíhají ve všech objektech postupné vnitřní úpravy, které povedou ke zlepšení pracovních podmínek i podmínek pro ukládání archiválií. Nedomníváme se proto, že by opatření podnikaná vedením Archivu byla provizorní, jak uvádí tiskové prohlášení Rady Ústavu z 10.4.2013. Navíc je Rada s touto situací dlouhodobě obeznámena a na posledních zasedáních nebyla otázka nastolena na program jednání. Proto je její konstatování více než diskutabilní.
Všechny pracovně právní spory (6), které jsou pravomocně ukončené, Archiv vyhrál, tudíž nelze hovořit o zvýšení mzdových nákladů a neprofesionálních rozhodnutích.
Archiv bezpečnostních složek zdaleka není v tak špatném stavu, jak je odborné i laické veřejnosti v poslední době často prezentováno. Pokud se k němu budou vyjadřovat „odborníci“, kteří nemají často základní znalost legislativy, poškozují tak poctivou práci většiny zaměstnanců Archivu.
PhDr. Zlatuše Kukánová, ředitelka ABS
Mgr. Pavel Kugler, 1. zástupce ředitelky ABS
V Praze dne 11. 4. 2013