Popis fondů
Svazková agenda Archivu bezpečnostních složek obsahuje materiály, které vznikly činností operativních složek StB, především rozvědky (tzv. I. správa), kontrarozvědky (v různých obdobích se kontrarozvědnou operativní činností zabývala II., III., IV., V., X., XI. správa), vojenské kontrarozvědky (III. či VI. správa), Správy sledování (IV. potažmo VII. správa), správy operativní techniky (VI. či dříve IX. správa), Správy vyšetřování StB, Zpravodajské služby generálního štábu a Odboru vnitřní ochrany ministerstva spravedlnosti.
Největší skupinu tvoří svazky, které vznikly činností útvaru označovaného po nejdelší dobu své působnosti jako Správa vyšetřování StB a kontrarozvědné součásti Státní bezpečnosti, která nesla po převážnou dobu své existence označení jako II. správa MV.
Činností Správy vyšetřování StB a s ní souvisejících útvarů zařazených do organizační struktury krajských útvarů StB vznikly vyšetřovací spisy, které jsou zařazeny do fondů uspořádaných v jednotlivé celky podle původce (útvaru). Jedná se o unikátní archivní materiály, dokumentující postup StB proti faktickým i potenciálním odpůrcům a proti nepohodlným osobám tehdejšího komunistického režimu v nejširším spektru společnosti. Obecně lze charakterizovat vyšetřovací spisy jako velmi cenný historický materiál s velkou vypovídací hodnotou.
II. správa MV (včetně jí podřízených organizačních celků na krajské úrovni) sledovala a zasahovala opět proti potenciálním a faktickým odpůrcům tehdejšího režimu a to jak proti československým občanům, tak i proti cizincům. Předmětem zájmu kontrarozvědných útvarů tak byly objekty a osoby z nejširších vrstev společnosti, zastupitelské úřady „západních států“ a další související instituce. Ve správě oddělení operativních svazků kontrarozvědky a vyšetřovacích spisů je uložen archivní materiál vzniklý činností II. správy a jí podřízených územních útvarů, tzn. svazková agenda vedená k jednotlivým osobám nebo objektům. Ve svazcích jsou samozřejmě i dokumenty jiných původců.
Svazky uložené v Archivu bezpečnostních složek lze rozdělit na několik skupin:
- Agenturní svazky
Soustřeďuje svazky spolupracovníků a tajných spolupracovníků kontrarozvědky, tedy svazky rezidentů, agentů či kandidátů tajné spolupráce, držitelů propůjčeného nebo konspirativního bytu, informátorů (kandidátů na informátora) a důvěrníků, získávaných StB ke spolupráci na základě tzv. ideových pohnutek, na základě nabídky různých výhod či na základě kompromitujících skutečností. - Svazky kontrarozvědného rozpracování
Zahrnuje tzv. operativní svazky, tj. kontrarozvědného sledování nebo rozpracování osob (případně skupiny osob); z hlediska typologie svazkové agendy StB se tedy jedná zejména o svazky osobní (vedené na tzv. prověřované nebo nepřátelské osoby) a skupinové. Dále obsahuje tzv. pátrací, respektive agenturně-pátrací svazky (pátrání po osobách podezřelých z protistátní činnosti, které se ukrývaly anebo pobývali v zahraničí), svazky pozorovací (dlouhodobé sledování osob, u nichž z hlediska StB existoval předpoklad protistátní činnosti) a signální (prověření tzv. signálních poznatků o protistátní činnosti, získaných pomocí vyšetřovaní, agenturní sítě, hlášením úřadů nebo udáním občanů). - Objektové svazky
Obsahuje především tzv. objektové svazky, které byly zakládány jednak na tzv. zájmové objekty (sledovaly „ochranu“ zejména důležitých podniků a státních a veřejných institucí před "nepřátelskou činností"), jednak za účelem stálého dozoru StB a sledování činnosti i potenciálních skupin odpůrců režimu (např. organizace, spolky, strany působící v období 1. republiky, profesní, náboženské či jiné skupiny obyvatel). - Svazky taktické
Obsahuje jednak vytříděné části skartovaných svazků, včetně tzv. svazků objektových nebo osobních, které byly StB považovány z operativního hlediska za využitelné, jednak tzv. volný materiál k jednotlivým osobám či skutečnostem, který nebylo možno typově přiřadit k žádné ze základních kategorií svazkové agendy (dílčí hlášení či poznatky, materiály osob prověřovaných pro styk se státním tajemstvím atp.). - Vyšetřovací spisy
Ve vyšetřovacích spisech lze sledovat jak "předrealizační" (tedy před zatčením jednotlivých osob) fázi činnosti StB (k některým svazkům je připojen i tzv. operativní materiál, např. agenturní zprávy), tak celý výslechový mechanismus až k vypracování obžaloby, bývají v nich obsaženy i konečné rozsudky a v některých případech i odvolání či rozhodnutí o rehabilitaci. - Rehabilitační spisy
Tato sbírka vznikla v souvislosti s naplňováním rozkazu ministra vnitra č. 28/1963, který nařizoval vynětí materiálů osob plně rehabilitovaných (na základě seznamu Nejvyššího soudu, který prováděl revizi politických procesů z let 1949 – 1954) z fondů operativních archivů Státní bezpečnosti. Základem pro splnění tohoto rozkazu se stal fond vyšetřovacích spisů. Dochovala se pouze část sbírky v důsledku přemanipulací (část spisů byla začleněna do původních fondů) a skartací v 70. a 80. letech 20. století. - Materiály trvalé hodnoty
Archivní materiály byly uloženy do této sbírky po jejich vytřídění ze svazků kontrarozvědného zpracování, agenturních a objektových svazků. K vytřídění materiálů došlo při převádění svazků na mikrofišové kopie. Původní svazky byly většinou následně skartovány. Originály materiálů, které byly pro StB natolik důležité, že považovala za nutné jejich zachování v originální podobě, byly zařazeny právě do fondu MTH. Fond obsahuje rovněž materiály, které nebylo možno z technických důvodů převést na mikrofiše.