Sborník Archivu bezpečnostních složek 12/2014
 |
Sborník s tímto číslem poprvé vychází jako recenzované neimpaktované periodikum. Škála osmi obsáhlých odborných studií, zpráv z činnosti Archivu bezpečnostních složek (ABS) za uplynulý rok i úsměvných drobnůstek z archivních fondů (např. rubrika Archivní A-Ž) je rozmanitá. Úvodní studie Michaely Zemánkové je věnována organizaci protektorátních bezpečnostních sborů na Vyškovsku v letech 1939–1945. Autorka popisuje poměry na Vyškovsku, podrobně ukazuje reformu v roce 1942, věnuje pozornost jmenovitému personálnímu složení obecní policie, početním stavům, rozmístění četnictva i perzekuci četníků. Studie je obohacena řadou fotografií. Tematicky i regionálně navazuje stať Radima Krupici, pojednávající o vývoji státně bezpečnostní složky Sboru národní bezpečnosti (SNB) na Vyškovsku od jeho vzniku v roce 1945 do roku 1960. Kromě samotného organizačního vývoje si autor všímá rovněž „očisty“ SNB v roce 1948. Další článek o situačních zprávách z poválečného pohraničí napsal Tomáš Dvořák. Na základě archivních pramenů i již vydaných edic a literatury podrobně rozebírá nálady a postoje obyvatelstva, všímá si fenoménu šeptané propagandy a zejména hodnotí situační zprávy z hlediska jejich výpovědní hodnoty. Martin Tichý ve své studii pojednává o počátcích kolektivizace v okrese Doksy. Popisuje vztah samotných zemědělců ke kolektivizaci a pozornost věnuje zejména přímým i nepřímým nátlakovým metodám, které měly vést ke vstupu obyvatel do JZD. Článek Jiřího Vymětalíka o stavbě tzv. Hitlerovy dálnice Vratislav – Brno – Vídeň v letech 1939–1942 je soustředěn na dálnici (po níž se mělo jezdit rychlostí až 160 km/h) na našem území, tj. v úseku Králíky – Mikulov, popisuje velké stavby (mosty, mimoúrovňové křižovatky), které v souvislosti s dálnicí vznikaly nebo měly vzniknout. Fondy ABS obohatily zpracovávané téma zejména o archiválie z dělnických pracovních táborů. Martin Pulec popisuje ve své studii příběh z přelomu let 1949–1950, jehož aktérem byl mj. otec známého scénáristy Jiřího Křižana – Jan Křižan. Jedná se o jeden z případů, kdy rakouské bezpečnostní složky vracely uprchlíky ze svého území zpět do Československa, ačkoliv musely tušit, jak s nimi bude naloženo. Historik Prokop Tomek mapuje životní pouť Josefa Damiana. Jde o příslušníka Státní bezpečnosti, agenta-provokatéra, nasazeného mj. do akce „Skaut“. Byl řídícím orgánem nechvalně proslulého JUDr. Vlastislava Chalupy (známého také jako „mjr. Král“ nebo agent „Maison“), který přivedl do vězení nebo na popraviště desítky lidí. Oddíl odborných studii uzavírá článek Filipa Stojaníka, věnovaný osudům politické vězeňkyně Hany Truncové. Ty ve studii vylíčil na základě archivních pramenů, ale hlavně rozhovorů s aktérkou, jejíž osudy zachytil od jejího dětství až po působení po revoluci v roce 1989. Ve dvanáctém čísle sborníku jsou dále obsaženy kratší zprávy, informace o konferencích. Sborník má bohatý obrazový doprovod, podrobný jmenný rejstřík a obsáhlý seznam zkratek. ABS, Praha 2014, 1. vydání, váz., 403 stran, ISSN 2336-1387 |
- Sborník ABS 12/2014 (PDF 6 MB)
Obsah
Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek
- Světlana Ptáčníková: Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek
Studie
- Michaela Zemánková: Organizace českých bezpečnostních sborů na Vyškovsku v letech 1939 - 1945
- Radim Krupica: SNB na okrese Vyškov se zaměřením na státně bezpečnostní složku v letech 1945 – 1960. Pohled do struktur nejnižšího článku komunistické tajné policie
- Tomáš Dvořák: Situační zprávy jako pramen poznání nálad a postojů obyvatel na příkladu poválečného pohraničí
- Martin Tichý: Několik poznámek k počátkům kolektivizace v okrese Doksy (1949 – 1953)
- Jiří Vymětalík: Německá průběžná dálnice Vratislav – Vídeň a její pracovní zázemí
- Martin Pulec: Útěk Jana Křižana, Františka Boháče a Vladimíra Krejčiříka a zastřelení vrchního strážmistra Václava Anschlaga
- Prokop Tomek: Příslušník a agent StB Josef Damian. Pokus o portrét
- Filip Stojaník: Příběh Hany Truncové, statečné ženy a politické vězeňkyně „Člověk má povinnost postavit se totalitě.“
Zprávy
- Miroslav Lacko: Přístupy k řešení národnostní otázky v meziválečném Československu a Maďarsku.(Mezinárodní vědecká konference, Komárno, 24. – 25. 4. 2014)
- Jiří Mikulka: Konference Období nesvobody 1938–1945
- Kateřina Motyčková: Konference konzervátorů-restaurátorů
- Jaroslav Pažout: Liberecké semináře k česko-slovenským vztahům a cyklus Československo 1945 – 1989
- Miroslav Lacko: Oslavy 70. výročí Slovenského národního povstání v Bánské Bystrici
- Miroslav Urbánek: Na 21. základně Taktického letectva v Čáslavi
- Klára Pinerová: Přemýšlení o revoluci 1989 – nové nápady, interpretace a přístupy. 1989: Thinkink Revolution in East-Central Europe
- Jitka Bílková: Europa pod nadzorem/Europe Under Surveillance. (Mezinárodní konference Varšava 26. – 28. 10. 2014)