Sborník Archivu bezpečnostních složek 13/2015
 |
Toto číslo Sborníku poprvé vychází s novou obálkou a zajímavým logem. Témata studií a článků publikovaných v letošním čísle Sborníku jsou velmi rozmanitá. Proměně Policejního ředitelství v Praze v roce 1942, zejména zavedení revírního systému podle německého vzoru, je věnována úvodní studie Davida Hubeného. Reemigraci a repatriaci po první a druhé světové válce, tedy po bouřlivém období, kdy došlo k rozpadu starých a vzniku nových státních celků, s čímž souvisel i velký pohyb obyvatelstva, se věnuje Miroslav Lacko. S osudy mladistvých odpůrců komunismu na Žatecku seznamuje čtenáře Adam Zítek. Studie popisuje dvě skupiny vytvořené kolem mladého učitele Josefa Hajného. Detailně si všímá vzniku skupin, činnosti spočívající zejména ve výrobě a distribuci letáků, odhalení aktérů StB, jejich vazby, soudního procesu, výkonu trestu a následného života včetně případné rehabilitace. Třetím odbojem se dlouhodobě zabývá také Markéta Bártová. Zaujal ji osud odbojové skupiny, utvořené a vedené Františkem Jírovcem, působící na Mladoboleslavsku. Autorka líčí rozpracování, vyšetřování a trestní postih příslušníků Jírovcovy skupiny včetně rehabilitace a přiznání statutu odbojáře proti komunismu několika jejím členům. Martin Pulec představuje ve své práci dosti neobvyklý případ, a sice skupinu, která existovala pouze v bujné fantazii svého „zakladatele“. Byl to on, kdo ji „vykonstruoval“ a StB se paradoxně snažila jeho smyšlenky vyvrátit. Studie má i jeden speciální cíl, a to získání nových svědectví nebo informací, které by vnesly světlo do záhadné smrti jedné z aktérek případu, Marie Pardusové. Text Jana Kalouse seznamuje čtenáře se spoluprací Státní bezpečnosti a sovětské KGB při rozpracování ruské emigrace v sedmdesátých a osmdesátých letech. Ústřední postavou článku je Anatol Vasiljevič Bočkov alias Anatol Dobrý, vysazený jako spolupracovník StB do Spolkové republiky Německo za účelem rozpracování a kontroly zájmových osob v problematice sociálně demokratického hnutí ruské emigrace. Šimon Trusina rozebírá vztahy mezi jednotlivými aktéry „církevní politiky“ – Státní bezpečností a Sekretariátem pro věci církevní Ministerstva kultury – a snaží se najít odpověď na otázku, zda či nakolik se Státní bezpečnosti podařilo tuto „církevní politiku“ ovlád¬nout. Vychází přitom z konkrétního případu, kdy byl příslušník StB Zdeněk Mixa, specialista na problematiku rozpracování církve, vysazen do Sekretariátu pro věci církevní Ministerstva kultury a určitou dobu byl dokonce pověřen jeho vedením. Pavel Žáček se ve své studii zabývá skartacemi prováděnými na centrále StB – Hlavní správě kontrarozvědky na základě pokynu prvního náměstka ministra vnitra Alojze Lorence v listopadu 1989. Zaměřil se na úsek boje proti vnějšímu nepříteli (na 1., 2. a 3. odbor II. správy SNB) a velmi detailně rozebírá postup jednotlivých příslušníků i osud jednotlivých svazků. Text Martina Dubánka pojednává o vývoji vznášedlového vozidla, schopného pohybovat se i na kolovém podvozku (šlo o projekt ženijního vojska), které bylo mimo jiné nabídnuto k využití i Pohraniční stráži, a to pro střežení hranice, v zimě pak pro jízdy v zasněženém terénu. Pavel Žáček připravil velmi zajímavou textovou edici čtyř dosud nepublikovaných archiválií z fondů Archivu bezpečnostních složek, vztahujících se k pražskému povstání v květnu 1945. Personální spis jako dosud nedoceněný pramen ke studiu dějin druhé světové války na příkladu životních osudů Josefa Sedláře představil ve své studii Jiří Mikulka. Ve třináctém čísle sborníku jsou dále obsaženy kratší zprávy, informace o konferencích a výstavách. Čtenáři nejsou ani tentokrát ochuzeni ani o oblíbenou rubriku Archivní A-Ž. Sborník má bohatý obrazový doprovod, podrobný jmenný rejstřík a rejstřík krycích jmen, obsáhlý seznam zkratek. ABS, Praha 2015, 1. vydání, váz., 467 stran, ISSN 2336-1387 |
- Sborník ABS 13/2015 (PDF 8 MB)
Obsah
Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek
- Světlana Ptáčníková: Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek
Studie
- David Hubený: Zavedení revírní organizace u Policejního ředitelství v Praze za druhé světové války
- Miroslav Lacko: Činnost ministerstva vnitra v otázce repatriace a reemigrace po první a druhé světové válce
- Adam Zítek: „Hodina odplaty se blíží…“ Příklady osudů mladistvých odpůrců komunismu na Žatecku
- Markéta Bártová: Akce „Božena“. Likvidace odbojové skupiny Františka Jírovce
- Martin Pulec: „Ilegální skupina“ Jaroslava Šlosara. Záhadné úmrtí Marie Pardusové a pátrání po sestře
- Jan Kalous: Akce ATAMAN. Jedna z forem spolupráce Státní bezpečnosti a KGB – pronikání do ruské emigrantské organizace NTS II.
- Šimon Trusina: Ovládnutí „normalizační církevní politiky“ Státní bezpečností? Vysazení příslušníka Státní bezpečnosti do vedení Sekretariátu pro věci církevní
- Pavel Žáček: Zametání stop. Ničení svazkové agendy v prosinci 1989 u centrálních útvarů Státní bezpečnosti
Materiály
- Martin Dubánek: Nabídka projektu vznášedlových vozidel Pohraniční stráži
- Pavel Žáček: Neznámé povstání. Květen 1945 ve fondech Archivu bezpečnostních složek
- Jiří Mikulka: Životní osudy Josefa Sedláře aneb personální spis příslušníka SNB jako pramen k dějinám čs. zahraničního odboje za II. světové války
Zprávy
- Miroslav Lacko: X. ročník konference České, slovenské a československé dějiny 20. století (31. 3. – 1. 4. 2015, Hradec Králové)
- Martin Pražák: Berlínská konference Aus den Giftschränken des Kommunismus (28. 4. – 30. 4. 2015, Berlín)
- Miroslav Urbánek: Počátky konců – Světové války v archivních dokumentech. Zpráva o výstavě (13. 5. – 21. 6. 2015, Jihlava)
- Miroslav Lacko: Mezi sociálním a politickým radikalismem 1918–1939. Mezinárodní vědecká konference (3. 6. – 4. 6. 2015, Bratislava)
- Martin Pražák: Možnosti využití vojenské historie v přípravě vojenských profesionálů Konference Katedry vojenského umění Univerzity obrany (3. 6. – 4. 6. 2015, Brno)
- Tomáš Slavík: 50. léta v ochraně státní hranice. Konference k výročí změn střežení československé státní hranice (18. 11. – 19. 11. 2015, Brno)
- Pavel Vaněk: Mikulov – rok poté. Mezinárodní konference Brána ke svobodě (Mikulov, 20. 11. 2015)